Polibky hřejivé touhy

30. března 2012 v 15:29 | Vysmátá zrzka |  Básně

V západu slunce klečím v trávě,
stromy šumí, vítr vane.
Ruce mé jsou pořezané,
tahle válka snad neustane.

Zkřehlé prsty, bledé tváře,
srdce se rozskočí, zrychlí se dech.
Zlo nad námi stále vede,
sladké krev na mých rtech.

Co má válka světu dát?
Z očí se derou chladné slzy.
Stačí srdcem milovat,
doufám, že jej spatřím brzy.

V dáli jeho stín jsem spatřila,
čekala jsem na něj chvíli dlouhou.
V jeho návrat jsem pevně věřila,
polibky obdařena s hřejivou touhou.

Sledujeme západ zlatého slunce,
příběh touhy lásky k bití.
Kráčíme spolu v ruku v ruce,
láska co má sílu měnit světy.


Nepřímo navázáno na Hromobití bledého měsíce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lulu-world lulu-world | Web | 30. března 2012 v 15:37 | Reagovat

wow!

2 ..::GirL WiTh SmiLe =)::.. ..::GirL WiTh SmiLe =)::.. | Web | 30. března 2012 v 15:39 | Reagovat

nádherne napísané :-)

3 werii boom werii boom | Web | 30. března 2012 v 16:05 | Reagovat

nadherný blog a nedherné napísane :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama